Papež František vydal silné stanovisko proti jaderným zbraním

Share on facebook
Share on twitter
Při příležitosti vídeňské konference o humanitárních následcích jaderných zbraní vydal papež František silné stanovisko odsuzující vlastnictví jaderných zbraní jako morálně neospravedlnitelné. Papež ve svém poselství vyzval k posílení důvěry mezi národy a vytvoření světa bez jaderných zbraní.

Poselství přednesl účastníkům vídeňské konference arcibiskup Silvano Maria Tomasi, zástupce Vatikánu na Konferenci o odzbrojení v Ženevě. Papež František svůj dopis adresoval organizátoru a předsedovi konference, rakouskému ministru zahraničních věcí Sebastianu Kurzovi, a všem účastníkům.

V poselství se papež jednoznačně vyslovil ve prospěch vytvoření světa bez jaderných zbraní, který je podle jeho názoru realizovatelný za podmínky posílení vzájemné důvěry. Zdůraznil mj., že „jaderné odstrašování a hrozba vzájemně zaručeného zničení nemůže být základem pro etiku bratrství a mírového soužití mezi národy a státy a vlastnictví jaderných zbraní je vždy morálně neospravedlnitelné“.

Přítomné japonské oběti amerických jaderných bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki (tzv. hibakuša), jakož i oběti jaderných zkoušek, papež označil za „prorocké hlasy“ proti potenciálu ke zničení lidstva a planety. Podle jeho názoru nás tyto oběti „varují, abychom nespáchali stejné nenapravitelné chyby, které vedly k  rozsáhlé devastaci osob a materiálních hodnot.“ Papež také odsoudil rozhazování „bohatství národů“ na jaderné zbraně a zdůraznil, že ušetřené finanční prostředky by měly být místo toho přesunuty na „integrální rozvoj lidstva, vzdělání, zdraví a na boj proti extrémní chudobě“. Papež dále důrazně vyzval země světa, aby „omezily jadernou hrozbu, protože humanitární důsledky jaderných zbraní jsou předvídatelné a planetární“. Poukázal současně na nutnost věnovat větší pozornost „zbytečnému utrpení“, které je podle něho vedlejším účinkem těchto zbraní.

Jak zdůraznila hlava římskokatolické církve, „vojenské kodexy a mezinárodní právo už dávno obsahují zákaz působit zbytečné utrpení. Pokud se tedy tento zákaz vztahuje na války vedené konvenčními prostředky, tím spíše by se měl týkat jaderného konfliktu.“ Dále papež konstatoval, že „touha po míru nikdy nebude moci být splněna pouhými vojenskými prostředky a tím méně pak vlastnictvím jaderných zbraní a zbraní hromadného ničení. Mír musí stavět na spravedlnosti, sociálně-ekonomickém rozvoji, svobodě, respektování základních lidských práv, na účasti všech lidí na veřejném životě a na vytváření důvěry mezi národy. Musíme se výrazně zasadit o posílení vzájemné důvěry, protože jedině důvěra může zavést na zemí pravý a trvalý mír mezi národy“. Podle papeže Františka by státy vlastnící jaderné zbraně měly v této otázce jednat nejen vnitrostátně a mezi sebou, ale i společně se státy, které takové zbraně nemají.

Jak rovněž uvedl „bezpečnost naší vlastní budoucnosti spočívá v garantování mírové bezpečnosti druhých, protože pokud mír, bezpečnosti a stabilita nebudou vytvořeny globálně, nikdy nedojdou svého naplnění“.

Své poselství papež uzavřel zdůrazněním individuální a kolektivní odpovědnosti za péči o současné a budoucí dobro našich bratří a sester. „Velmi doufám, že tato odpovědnost bude ovlivňovat naše úsilí ve prospěch jaderného odzbrojení, za svět bez jaderných zbraní, jehož dosažení je opravdu možné“.


Připravil Miroslav Tůma