Dokument

Prohlášení na podporu bezjaderné zóny na Blízkém východě

Toto prohlášení vzniklo s cílem vyjádřit mezinárodní politickou podporu  záměru uskutečnit v roce 2012 konferenci o vzniku zóny bez jaderných zbraní a dalších ZHN na Blízkém východě. Konferenci se zatím nepodařilo uskutečnit.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ ČLENŮ PARLAMENTŮ NA PODPORU ZÓNY BEZ JADERNÝCH ZBRANÍ A VŠECH DALŠÍCH ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ

Prohlášení bylo sepsáno 16. října 2011 a je otevřeno k vyjádření podpory.

My, členové parlamentů zemí Blízkého východu a dalších regionů, podporujeme záměr vytvořit zónu bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě.

Potvrzujeme roli Organizace spojených národů při napomáhání vytváření takové zóny, v souladu s principy a zásadami pro vytváření zón bez jaderných zbraní, které přijalo Valné shromáždění OSN.

Vítáme konsensuální rezoluce přijímané Valným shromážděním OSN každoročně od roku 1980, které prohlašují, že vytvoření zóny bez jaderných zbraní v regionu Blízkého východu by značně posílilo mír a bezpečnost ve světě.

Zdůrazňujeme význam komplexních mírových vyjednávání na Blízkém východě jako vhodného rámce pro mírové řešení sporných otázek a pro zvýšení národní a regionální bezpečnosti v regionu.

Vítáme veškeré iniciativy vztahující se k obecnému a úplnému odzbrojení, včetně regionu Blízkého východu, a poukazujeme na důležitost pokroku v otázkách kontroly konvenčního zbrojení a eliminace zbraní hromadného ničení včetně zbraní jaderných.

Oceňujeme vedoucí roli, které se ujal Generální tajemník OSN svým Pětibodovým plánem k jadernému odzbrojení, zahrnujícím mimo jiné vytváření zón bez jaderných zbraní, vstup Smlouvy o zákazu jaderných zkoušek v platnost, dosažení sjednání smlouvy zakazující výrobu štěpného materiálu pro vojenské účely a vyjednávání o globálním jaderném odzbrojení prostřednictvím sjednání úmluvy o zákazu jaderných zbraní nebo sady smluv.

Obzvláště vítáme to, že Generální tajemník OSN jmenoval zprostředkovatele pověřeného vést konzultace se státy v regionu a podniknout přípravy ke svolání konference za účasti všech států Blízkého východu, jejímž cílem by bylo vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení.

Vyzýváme všechny vlády, obzvláště ty na Blízkém východě a vlády států vlastnících jaderné zbraně, aby v dobré víře spolupracovaly se zprostředkovatelem OSN s cílem připravit podmínky ke konání konference a k následným jednáním o vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení.

Vítáme dočasná opatření na posilování důvěry, které podpoří proces vedoucí k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení, včetně zahrnutí všech jaderných zařízení do zárukového systému MAAE a plné začlenění do Úmluvy o zákazu chemických zbraní a Úmluvy o zákazu biologických zbraní.

Vybízíme všechny země Blízkého východu, aby do doby vytvoření takové zóny nevyvíjely, nevyráběly, nezkoušely, nebo jiným způsobem neusilovaly o získání jaderné zbraně, a aby nepovolily umístění jaderných zbraní nebo výbušných jaderných zařízení na svém území.

Vyzýváme členy parlamentů a parlamenty, aby aktivně podporovali zřízení zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení.

DOPROVODNÝ DOKUMENT: ZÓNA BEZ JADERNÝCH ZBRANÍ A DALŠÍCH ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ

Vytváření pásem bez jaderných zbraní, případně bez všech zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, je důležitou součástí odzbrojovacího procesu a účinným nástrojem proti šíření těchto zbraní. Bezjaderné zóny se vytvářejí v neobydlených oblastech (např. v Antarktidě, kosmickém prostoru, na nebeských tělesech, na volném moři a na mořském dnu za hranicemi národní jurisdikce) a v obydlených regionech. V současnosti pokrývají přibližně 110 zemí v Latinské Americe a Karibské oblasti, v jižní oblasti Tichého oceánu, v jihovýchodní Asii, v Africe, ve Střední Asii a také jednotlivou zemi Mongolsko.

Význam vytvoření zóny bez jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení v oblasti Blízkého východu vyplývá především z toho, že od konce druhé světové války se tato oblast řadí k nejkrizovějším regionům světa. V souvislosti s vytvořením státu Izrael došlo v oblasti k několika arabsko-izraelským ozbrojeným konfliktům. Vzhledem k  bezpečnostní hrozbě ze strany arabských zemí začal Izrael v 60. letech vyvíjet a vyrábět jaderné zbraně, i když oficiálně zastává k jejich vlastnictví nejednoznačné stanovisko. Vojenské jaderné programy měly v minulosti také Irák a Libye, Írán již několik let uskutečňuje kontroverzní obohacovací program.

Blízký východ je také regionem s největší koncentrací států, které nejsou smluvní stranou jedné nebo více mezinárodních smluv, týkajících se zbraní hromadného ničení. Jedná se o Úmluvu o zákazu biologických (bakteriologických) a toxinových zbraní, Úmluvu o zákazu chemických zbraní, Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, která však dosud nevstoupila v platnost. Převládající většina zemí regionu také má nějakou formu výzkumu, vývoje nebo zbrojního programu se vztahem ke zbraním hromadného ničení. Chemické zbraně byly již v regionu použity, a to Irákem v průběhu irácko-íránského konfliktu v letech 1980–88. Rizika spojená s uvedenými zbrojními programy jsou také hlavním důvodem, proč je region v centru pozornosti mezinárodního společenství, které usiluje o vytvoření zóny bez všech zbraní hromadného ničení v této oblasti.

V květnu 2010 se za účasti cca 190 zemí konala 8. hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Konsensuálně schválený Závěrečný dokument obsahoval akční plán, tj. praktické úkoly rozdělené do čtyř sekcí: jaderné odzbrojení, jaderné nešíření, mírové využívání jaderné energie a Blízký východ, s důrazem na plnění Rezoluce o Blízkém východu z r. 1995 vyzývající především k vytvoření zóny bez všech zbraní hromadného ničení. Ve vztahu k Blízkému východu smluvní státy podpořily praktické kroky vedoucí ke svolání regionální konference v r. 2012, které by se měly zúčastnit všechny blízkovýchodní země. Zprostředkovateli svolání konference jsou Generální tajemník OSN, USA, Velká Británie a Ruská federace. Konference by se měla uskutečnit v prosinci t. r. v Helsinkách.