Filmová premiéra: Muž, který zachránil svět, se představí pražské Lucerně

900 400 PragueVision

Před několika dny tomu bylo dvaatřicet let, co stál plukovník Stanislav Petrov před nejtěžším rozhodnutím ve svém životě. Před rozhodnutím, kterému miliony lidí vděčí za své přežití. Osudy tohoto neznámého hrdiny mapuje nový celovečerní film Muž, který zachránil svět, jehož česká premiéra se uskuteční již 14. října v kině Lucerna.

Neobyčejný pravdivý příběh ruského důstojníka, který se rozhodl nespustit odvetný útok, když se zdálo, že se blíží americké jaderné rakety.”
The Guardian

26. září 1983 podplukovník Stanislav Petrov velel noční směně v monitorovacím středisku sovětské armády, když se z ničeho nic spustil alarm upozorňující na odpálení jaderné rakety z amerického pobřeží. „Viděl jsem, že byla vypálena střela mířící přímo na nás. Prožil jsem neskutečný adrenalinový šok. Nikdy na ten pocit nezapomenu,“ říká Petrov. „Představoval jsem si, jak bylo odsunuto víko raketového sila a střela byla vyslána do vesmíru. A pomyslel jsem si: za čtyřicet minut bude tady.“

Atmosféra v bunkru byla chaotická, ale Stanislav, vyškolený technik, nařídil všem svým mužům zevrubnou analýzu dat, než bude učiněno jakékoliv rozhodnutí. Nebylo času nazbyt a Petrov si toho byl vědom. Rozhodnutí, zda předat informaci o příchozím útoku armádním špičkám, bylo pouze na něm. Pokud by pozorování satelitů potvrdil, s největší pravděpodobností by tím spustil řetězec povelů vedoucích k zahájení masivního odvetného jaderného úderu na západní blok. „Sovětské střely by zničily celou Británii, nejméně půlku Německa a Francie, a Amerika by ztratila 30 procent svých měst,“ vysvětluje bývalý důstojník KGB Oleg. A. Gordievsky.

Zanedlouho začala přicházet hlášení. Jeho muži prověřili fungování všech armádních programů. Nevykazovaly žádné chyby. V ten moment se zdálo být potvrzeno, že systém zaznamenal blížící se raketu. Ale Petrov byl stále na pochybách. Měl zvláštní pocit, že je něco špatně, navzdory tomu, co říkaly systémy i jeho podřízení. Usuzoval, že pokud Spojené státy střelu odpálily, nezůstalo by u jedné. Nedávalo to smysl. Třetí světová válka se nezahajuje odpálením jediné střely. „Bylo to padesát na padesát. Rozhodl jsem se jít cestou ‚presumpce neviny‘. Sáhl jsem po telefonu a na velící stanici jsem ohlásil falešný poplach,“ vzpomíná Petrov.

V okamžiku, kdy položil telefon, se siréna rozezněla znovu. Byla zaznamenána další střela. A pak další. A další. Systémy ohlásily celkem pět mezikontinentálních jaderných střel. Teď je na Petrovovi, aby učinil konečné rozhodnutí. Rozhodnutí, které může změnit běh lidských dějin. Ocitá se před morálním dilematem: „Pokud se špatně rozhodnu, zemře mnoho lidí…“

Odmítl jsem stát se autorem třetí světové války. Takové břímě bych neunesl.“
— Stanislav Petrov

Incident, jehož šťastný konec si můžeme lehce domyslet, se dočkal filmového zpracování v podobě debutu dánského režiséra Petera Anthonyho. Muž, který zachránil svět, celovečerní snímek na pomezí thrilleru a dokumentu, plní promítací sály a zájem o jeho odvysílání projevila i řada evropských televizních stanic.

Poté, co zabránil jaderné válce, ale Stanislav neměl jednoduchý život. Sovětská armádní mašinerie nebyla ochotna připustit nedokonalost svých systémů. A tak Stanislava namísto pochvaly čekalo pokárání za neuposlechnutí protokolu a přeřazení na nižší pozici. Frustrovaný Petrov se o svůj zážitek nepodělil ani se svou milovanou ženou, která zanedlouho zemřela na rakovinu. Nervově se zhroutil, odešel do předčasného důchodu a uzavřel se do samoty svého vybydleného bytu.

Mlčení o incidentu prolomil až v devadesátých letech těsně před svou smrtí Stanislavův nadřízený. Mrzutý Petrov se najednou stal předmětem zájmu novinářů, které vytrvale odbýval. Až týmu Petera Anthonyho se podařilo navázat se Stanislavem hlubší vztah. Muž, který zachránil svět, paralelně s dramatem noci 26. září mapuje cestu zestárlého hrdiny ke znovunalezení životní rovnováhy. Tým filmařů doprovází Stanislava na cestě do Spojených států, kde převezme cenu v OSN a setká se s řadou amerických celebrit včetně svého nejoblíbenějšího herce Kevina Costnera. Doma pak Stanislav čelí volbě mezi návratem do samoty svého bytu a obnovením kontaktu se svou matkou, s níž nepromluvil od svých sedmnácti let…

Film naznačuje, že skutečné nebezpečí nastává,
když jsou obě strany přesvědčeny, že ta druhá je agresorem.”
The Telegraph

Incident se odehrál v době, kdy vztahy mezi západem a východem byly velmi napjaté. „Falešný poplach, který nastal pod Petrovovým dohledem, nemohl z hlediska americko-sovětských vztahů přijít v nebezpečnější dobu. Sověti vnímali americkou vládu v čele s prezidentem Reaganem jako schopnou vydat příkaz k prvnímu úderu,“ vysvětluje Bruce Blair, americký expert na jaderné strategie.

Snímek Muž, který zachránil svět, uvádí diváky do dobového kontextu připomínkou incidentu z 1. září 1983, kdy sovětské stíhačky sestřelily jihokorejský civilní letoun, který narušil sovětský vzdušný prostor. Zemřelo všech 269 lidí na palubě. „Film Muž, který zachránil svět, jsem měla možnost poprvé shlédnout na předpremiéře v roce 2014 – krátce poté, co došlo k sestřelení civilního letounu nad Ukrajinou. Z této paralely vás opravdu zamrazí,“ říká Jana Jedličková, předsedkyně institutu PragueVision, který je spolupořadatelem premiéry filmu v pražské v Lucerně.

V současnosti jsou v pohotovostním režimu zhruba dva tisíce jaderných hlavic. Ty mohou být odpáleny během několika málo minut. Na nebezpečí nezamýšleného použití jaderné zbraně upozorňuje řada osobností a nevládních organizací. „Mnoho lidí si neuvědomuje, že navzdory ukončení Studené války a následným odzbrojovacím dohodám je situace stále srovnatelně nebezpečná, jako v roce 1983. Musíme pracovat na nových mechanismech pro prevenci nezamýšleného užití jaderných zbraní,” varuje předseda Valného shromáždění OSN Mogens Lykketoft, „tento film je dobrou formou, jak informovat veřejnost o tom, že riziko rozpoutání jaderné války v důsledku nehody stále existuje. Může se to stát znovu. A nemůžeme si být jisti, že u monitoru bude sedět další odvážný muž.“

26. září, den výročí incidentu, byl Valným shromážděním OSN nedávno vyhlášen Mezinárodním dnem za úplné odstranění jaderných zbraní. Při této příležitosti se letos film Muž, který zachránil svět, promítal ve dvou desítkách měst a také v sídle OSN.

V České republice bude snímek představen o několik týdnů později, 14. října 2015, jako součást doprovodného programu konference Pražská agenda a mezinárodního sjezdu Parlamentní sítě za nešíření a odstranění jaderných zbraní, na něž do Prahy zavítají desítky akademiků, vládních představitelů, členů parlamentů a zástupců nevládních organizací. Po zhlédnutí filmu budou mít diváci příležitost diskutovat s dánským režisérem filmu Peterem Anthonym.

Česká premiéra filmu Muž, který zachránil svět, bude veřejnosti přístupna ZDARMA. Akce probíhá za podpory Nadace Friedricha Eberta, Parlamentní sítě za nešíření a odstranění jaderných zbraní a institutu PragueVision. Pokud si chcete zajistit místo, můžete si volné vstupenky vyzvednout s předstihem osobně na pokladně Kina Lucerna. Více informací: www.muzkteryzachranilsvet.cz

Přál bych si říct, že dnes k žádnému náhodnému odpálení jaderné hlavice dojít nemůže.
Ale v dobách, kdy si hrajeme na bohy – kdo ví, co nás překvapí příště.“
— Stanislav Petrov